Program Začít spolu jsem si naprosto zamilovala

Líbí se vám program Začít spolu, ale nevíte, jak ho zavést u vás ve školce? Učitelka Barbora Jirková z MŠ Hlásek sdílela praktické tipy k přípravě aktivit i výzvy, které přináší každodenní praxe, v rozhovoru na blogu Twigsee / Školka v kapse.

Jak jste se dostala k programu Začít spolu?
Se Začít spolu jsem se poprvé setkala v naší školce Hlásek. Když jsem nastoupila, aplikovaly se zde pouze prvky tohoto programu. V létě téhož roku jsme s kolegyněmi absolvovaly letní školu Začít spolu v Turnově. Tehdy jsem si program naprosto zamilovala.

Co považujete za největší přínos programu pro děti, ale i pro vás jako učitelku?

Nejvíc mě oslovil prostor pro děti a jejich rozvoj. Děti se aktivně podílejí na volbě témat, tvorbě pravidel, řešení různých situací i plánování aktivit do center.

Nepřímo řízená práce v centrech dětem umožňuje volbu a podporuje rozvoj samostatnosti při řešení (a dokončování) zadaných úkolů. Často mě ohromí, jak děti s chutí pracují i na složitějších úkolech. I když se jim zpočátku třeba nedaří, vytrvají a často dospějí k vlastnímu řešení. A to je skvělé.

S jakými výzvami jste se při zavádění programu setkala a jak jste je překonala?

Takových výzev bylo a je mnoho. Jednou z těch větších byla představa některých rodičů o předškolní přípravě. Pod tímto pojmem si představovali dítě, které sedí u stolu a vyplňuje pracovní listy. Měli pocit, že pokud dítě nemá každý den v portofliu vypracované listy, není dostatečně připravováno na školu. Pomohlo trpělivé vysvětlování, co vše se dítě pomocí center aktivit učí.

Zabralo, když jsme pro rodiče připravili ukázky center. A velmi důležitá byla i zpětná vazba od dětí. Ty totiž místo obvyklého „dneska dobrý“ dokázaly podat dlouhý řečový projev o tom, v jakém cetru pracovaly, kdo další se zapojil a co se povedlo, nebo nepovedlo.

Jaké další inovativní metody kromě programu Začít spolu ve školce využíváte?

S děmi pracujeme také metodou MIU (metoda instrumentálního uvědomování). I tato metoda podporuje děti v tom, aby si na věci přicházely samy.

Velmi ráda také propojuji zvolené téma s příběhem pomocí metody čtení s nečtenáři. Často je pro mě výzva propojit to, co si dětí zvolí, s tím, co bychom jim rády předaly my.

 Můžete přiblížit, jak vypadá běžný den ve vaší třídě? Jak je u vás organizovaný čas a aktivity?

Po příchodu do školky děti spolu s rodiči plní tematický ranní úkol. Pak přijdou do třídy, kde mají do 9:00 volnou hru. Kolem 8:00 připraví paní hospodářka průběžnou svačinu, která je k dispozici během volné hry. V 9:00 se uklízí a scházíme se v ranním kruhu, kde nás čekají denní rituály (pozdrav, práce s kalendářem, evokace, seznámení s tématem a zadání činností do center aktivit).

Potom si děti zvolí, v jakém centru chtějí pracovat, a následně do příslušného centra odchází. Zde samostatně pracují 15-20 minut a po dokončení úkolu se postupně schází v reflexním kruhu.

Po práci v centrech následuje pobyt venku a oběd. Odpoledne necháváme prostor pro volnou hru, ať už ve třídě nebo na zahradě.

 Kolik dětí máte ve třídě? Ptám se, protože často slýchám názor, že při plném počtu dětí v běžné třídě je realizace alternativních programů příliš náročná. Jak to vidíte vy?

V letošním školním roce jsme měli 24 dětí, z toho několik se speciálními vzdělávacími potřebami. Já v tom vidím pravý opak náročnosti. Pokud jsou děti zapojeny a mohou se podílet na plánování aktivit, je to pro ně velká motivace a každé si najde to své.

 Jak máte organizovaný prostor ve třídě, aby se do něj vešla všechna centra aktivit?

Naše školka patří k těm prostorově menším, vytvořit všechna centra tak byla velká výzva. Prostor mé třídy je navíc členitý, tvoří ji tři menší místnosti. Pustili jsme se do větší rekonstrukce a povedlo se nám vytvořit všech 11 center aktivit. Nějakou dobu nám zabralo vše sladit tak, aby se děti navzájem nerušily při práci.

Vaše fotografie z center aktivit, které občas sdílíte na Facebooku, jsou opravdu nápadité. Jak probíhá vaše příprava na tyto aktivity? Kde nejčastěji čerpáte inspiraci?

Nejvíc inspirace mám od dětí. Jejich myšlenky a nápady se snažím konkretizovat a realizovat skrze různé úkoly v centrech. Často není potřeba tvořit nové věci. Můžeme modifikovat ty, které už máme a známe.

Snažím se propojit to, co zajímá děti, s tím, co bych jim ráda předala a naučila. To je takový stavební kámen mé přípravy. Osvědčily se mi myšlenkové mapy, kam píšu všechny možné nápady k tématu a následně třídím a přiřazuji.

Uvedu příklad: Děti si přály téma elfů a víl, nám přišlo důležité věnovat se tématu stromů. A tak vznikla elfka Stromína, které děti pomohly zachránit její strom, když přišel o listy.

Další téma, které vzešlo od dětí, byla mořská panna Evelína a poznávání emocí. Tehdy jsme si pomocí pokusu s kaštanovým dřevem pod UV lampou ukázali, že navenek se všechno může zdát v pořádku, ale uvnitř nás zuří úplná bouře emocí.

Nebo téma dinosaurů, do kterého se zrcadlila spolupráce. Společně totiž zvládneme víc než každý sám. Výstupním projektem byl dinosaurus Evžen, kterého jsme složili z jednotlivých oblouků a vlnovek k procvičování grafomotoriky. Každé dítě přispělo jedním listem, aniž by tušilo, co z toho vznikne.

Holčičky si zase moc přály téma jednorožců. Aby to zaujalo i chlapce, cílili jsme na barvy – míchání, překrývání, barevné otisky a duhový oblouk z jedlé sody, na kterém se po přidání octa objeví všechny barvy.

 Co byste poradila kolegyním, které uvažují o zavedení programu Začít spolu ve své třídě, ale nejsou si jisté, jestli to zvládnou?

Určitě je nejlepší navštívit nějakou zapojenou mateřskou školu, kde mají tzv. “Den ve třídě Začít spolu”, a vidět vše na vlastní oči. Mimochodem od nového školního roku bude možné takto navštívit i naši školku.

Pro začátek se můžete podívat na naše video Jak vypadá týden v MŠ Hlásek.

Autorka: Martina Zatloukalová / Twigsee 16.9.2025