Medailonek: Kamila Janyšková

Ve třetím medailonku se představuje semifinalistka GTP CZ Kamila Janyšková ze ZŠ a MŠ Citadela o. p. s. v Kojeticích u Prahy:

“Narodila jsem se na Den učitelů a do světa jsem vstoupila rozhodně s učitelským srdcem. Nikdy to ale nebyla čísla ani vzorečky, které mě naplňovaly. Byla to touha sdílet vědomosti, rozvíjet myšlení a otevírat dveře do světa poznání. Moje první profesní kroky tak nevedly k tabulce s rovnicemi, ale k dětem, kterým jsem se stala průvodcem na jejich cestě životem. Díky své mnohaleté pedagogické praxi v Jedličkově ústavu a školách jsem učitelka, která věří, že každý má právo na vzdělání a že každý má potenciál stát se někým výjimečným.

Mým hlavním cílem (a cílem celé školy, kterou jsem založila, aby mohla na těchto principech stát), je vytvořit funkční edukační prostředí pro kreativní myšlení dětí a žáků a podporovat dovednost samostatné práce. Uvědomuji si, že vzděláváme děti pro svět, který si teď sami ani nedokážeme představit.

Svou školu a školku jsem s kolegy již při jejím zakládání postavila na programu Začít spolu. Otevírali jsme ji jako celý koncept vzdělávání od předškolního věku až po volnočasové aktivity a spolupráci s rodinami. Mým ideálem je ukázat, že to jde, že kvalita nemusí stát na kvantech informací a na drillu, ale na porozumění, pochopení a zapamatování na základě prožité zkušenosti. V této cestě je ale role žáka jako osobnosti velmi důležitá a přechází z dítěte jako vzdělávaného objektu na dítě jakožto svébytnou bytost s různým koktejlem nadání, motivací a schopností. Na své profesní pedagogické cestě jsem zjistila, že jediná šance, jak školství někam posunout, je odspodu – příkladem dobré praxe. Ukázat, že to jde, ukázat, že to funguje, ukázat pedagogům, že takto mohou, že i toto může být cesta.

Program Začít spolu nevnímám jako alternativu, ale jako moderní přístup – a tak ho také za naši školu komunikuji s rodiči a veřejností. Co je na něm pro mne opravdu cenné je, že v sobě propojuje nejnovější poznatky pedagogiky a psychologie s osvědčenými vzdělávacími postupy, a zároveň mi dává jako učiteli možnost přizpůsobit si jeho konkrétní podobu. Každý kolektiv, který jsem kdy vzdělávala, byl jiný. Každé dítě mělo jiné potřeby. A to mám díky Začít spolu možnost reflektovat a využívat. Navíc, a to je pro mne stěžejní, se každé dítě v mé třídě má možnost cítit respektováno, zažívat úspěch a rozvíjet se až na hranici svých možností. FUNKČNÍ inkluzivní vzdělávání je pro mne velmi důležité, a to nejen jako pro učitele prvního stupně, ale hlavně jako speciálního pedagoga. Jsem připravena přijmout jakékoliv děti, a to bez rozdílu nadání, etnika, sociálního statusu či zdravotního postižení. V každém případě a u každého dítěte diskutujeme s rodiči o tom, zda je naše škola dobrou volbou pro jejich potomka, zda si rozumíme v principech vzdělávání a zda to spolu zvládneme.

A čeho bych chtěla tedy docílit? Toho, aby se mi nikdy nestalo, že budu mít pocit, že mám „hotovo“. Vzdělávání dětí je velmi živá a nestálá profese, protože je přímo závislá na dění na této planetě, vývoji vědy a techniky, politické situaci apod. Chtěla bych, aby mé vzdělávání a vzdělávání v naší škole nikdy nestálo a stále šlo s dobou. Moje škola je malý vesmír, kde se setkávají různé osobnosti, sny a naděje. Ať už jsou to malí vědci, umělci nebo věčná děcka – všichni tu mají své místo.“

Více informací o soutěži a nominacích se dozvíte na webu GTP CZ.

Zdroj fotek: fotoarchív Kamily Janyškové